Vědkyně vyvíjí ochranu před rakovinou, výzkum zaujal české miliardáře

12.12.2025 - Hospodářské noviny

Na začátku Zuzanu Kečkéšovou zaujalo, že některé tkáně lidského těla skoro nikdy netrpí rakovinou, a položila si otázku, proč jsou schopné se smrtelné nemoci bránit.
V buňkách těchto tkání pak identifikovala 87 proteinů se zvýšenou schopností tlumit rakovinné bujení. Některé z těchto látek zkoumá podrobně. Na principu jejich fungování se snaží vyvinout látku využitelnou v protirakovinné léčbě. Pro svůj nadějný výzkum nadchla i českou společnost BTCZ Ventures ze skupiny BPD partners. Tu vlastní miliardářské trio Jan Dobrovský, Vasil Bobela a Petr Pudil.
Kečkéšová společně s Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB), kde působí, a BTCZ Ventures založila spin‑off firmu Taveren Therapeutics. S ní se jako výkonná ředitelka snaží získat v přepočtu miliardu korun na provedení prvních dvou fází klinické studie, během kterých přípravky vyzkouší nejen na zvířatech, ale i na lidech.
Se svým výzkumem začala Zuzana Kečkéšová už jako postdoktorandka v prestižním americkém Massachusettském technologickém institutu (MIT). Tomu, že se dala dohromady s českými miliardáři, pomohly Hospodářské noviny. „Asi před osmi lety si mě našli díky vašemu článku. Tak začal náš komerční příběh,“ popisuje Kečkéšová.
„Začali jsme studiem tkání, ve kterých se rakovina vyskytuje zřídka, například srdce, svalů nebo chrupavky,“ vysvětluje vědkyně. Například u kosterního svalu je případů rakoviny jen okolo půl až jednoho případu na milion lidí ročně a u srdce ještě méně. Zatímco u rakoviny plic nebo prsu je tento výskyt 300 až 500 případů ročně na milion lidí.
Tým Kečkéšové zjistil, že tyto tkáně obsahují faktory, které rakovinovým buňkám brání se v nich usadit. „Na základě toho vyvíjíme molekuly, které by dokázaly aktivovat ochranný účinek,“ popisuje vědkyně.
Výzkumníci aktuálně pracují se třemi terapeutickými sloučeninami, které dokážou reaktivovat jeden z takzvaných tumor supresorů nazvaný LACTB. „A v rámci našeho výzkumu je velká šance, že najdeme i jiné sloučeniny, které by mohly aktivovat další ze seznamu 87 proteinů,“ říká Kečkéšová.

Od myší až k lidem
Účinnou molekulu její tým objevil ve spolupráci s laboratoří profesora Michala Hocka z ÚOCHB. Ústav patří k nejlepším a také nejbohatším na světě, a to hlavně díky práci profesora Antonína Holého, z jehož objevů těží dodnes. Nejvýznamnějším objevem Holého byla sloučenina tenofovir alafenamid, která je součástí antivirotik, jež se používají klinicky při léčbě virových onemocnění, zejména HIV/AIDS a hepatitidy typu B. Léky později vyvíjela a na trh uvedla firma Gilead Sciences, která za licenci ústavu v průběhu let vyplatila miliardy korun. Jen loni ústav hospodařil se ziskem 2,7 miliardy.
Sloučeniny, objevené týmem Zuzany Kečkéšové, již prošly rozsáhlým testováním na buněčných kulturách i na myších. V tuto chvíli se blíží do finále preklinické testy. Pokud se vše povede, bude následovat přihláška, která umožní spustit klinické testy, tedy zahájení výzkumu s lidskými pacienty.
„Jedná se o další příklad, kdy kombinace špičkové biologie a inovativní medicinální chemie nese své plody,“ říká ředitel ÚOCHB profesor Jan Konvalinka.
Peníze z komerční sféry získala Zuzana Kečkéšová a její tým poprvé v roce 2018. Už tehdy její výzkum podpořila skupina BPD partners prostřednictvím společnosti BTCZ Ventures částkou 1,75 milionu eur. V červnu 2023 pak společnost s ÚOCHB podepsala dohodu o další podpoře, tentokrát ve výši jednoho milionu eur. S posledním příspěvkem do vznikající firmy Taveren Therapeutics se celková částka poskytnutá na tento výzkum skupinou BPD partners dostane na skoro čtyři miliony eur (necelých 100 milionů korun).
Na klinické studie na lidech ale budou potřeba mnohem větší částky. Podle Kečkéšové jen na první dvě ze tří fází klinického výzkumu bude potřeba 50 milionů dolarů, tedy zhruba jedna miliarda korun. Poslední třetí fázi by pak firma realizovala už s některou z velkých farmaceutických společností.
„Pokud všechno půjde tak dobře jako doposud, tak bychom se ke klinickým testům mohli dostat za tři roky. Předtím nás čeká ještě studie toxicity na potkanech a psech a potom byrokraticky náročné přihlášky na povolení klinických testů na lidech,“ popisuje Kečkéšová.
Ty pak mají tři fáze. Do první je zapojeno okolo 20 lidí, ve druhé už přibližně sto a ve třetí už jsou to stovky a tisíce pacientů. Tyto počty se liší podle nastavení studie a typu zkoumané rakoviny.

Byznysová část výzkumu
Proč si společnost BPD partners vybrala pro dlouhodobou finanční podporu právě projekt Zuzany Kečkéšové? „Naše společnost identifikovala velký potenciál jejího výzkumu hned po jejím návratu z MIT do Česka. Rádi se podílíme na podpoře záměru, který může vést k výraznému pokroku v boji s jednou z nejzákeřnějších chorob současnosti,“ vysvětluje Miroslav Tvrzník, ředitel divize M&A a obnovitelných zdrojů BPD partners.
Společnost se už řadu let zabývá start‑upy, zejména v oblasti takzvané life science. Spolufinancovala několik obdobných projektů jak v Česku, tak v zahraničí. „Lze jmenovat například projekt Diana Biotechnologies či Xeno Cell Innovations, který nyní působí v USA pod jménem Sampling Human. U obou těchto společností jsme rovněž působili jako spoluzakladatelé,“ uvádí Tvrzník. V tomto případě to ale bude poprvé, kdy s firmou budou absolvovat náročné klinické testy. Obecně platí, že od prvních laboratorních testů projde jen zlomek látek přes preklinické fáze až k samotnému testování na lidech.
V současné době mají o podíl na financování výzkumu během dokončování preklinické fáze zájem další dva české subjekty. Vedení Taveren Therapeutics jedná zároveň s americkými investory, kteří by finančně zajistili následné klinické testování. O jaké konkrétně jde, chce Kečkéšová zveřejnit až v momentě, kdy se k výzkumu skutečně připojí. Dojít by k tomu mělo v průběhu příštího roku.
ÚOCHB v minulosti podobně založil firmu Dracen Pharmaceuticals společně s Univerzitou Johnse Hopkinse v USA a peníze na počáteční klinické testy se jim podařilo sehnat.
 

Zuzana Kečkéšová, původem ze slovenské Galanty, objevila bílkoviny bránící vzniku rakovinových nádorů. Pro svůj výzkum našla podporu u českých miliardářů.
Foto: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Digitální podoba firmy
Zajímavá je struktura společnosti Taveren Therapeutics. Funguje ve zcela digitální formě. „To znamená, že nebude mít žádné fyzické laboratoře, nenajme žádné stále zaměstnance na plný úvazek, nebude vlastnit ani jednu pipetu nebo mikroskop. Všechno budeme dělat přes externí firmy, takzvané CRO (contract research organizations),“ odkrývá Kečkéšová.
Výhodou externích společností je, že už mají zaběhnuté laboratoře se zkušenými pracovníky. A pokud by u Taveren Therapeutics došlo k nějakému výpadku financí, což se začínajícím firmám stává často, nebude svázaná téměř žádnými stálými výdaji, jako je nájem či mzdy zaměstnanců.

Autor: Viktor Votruba, Hospodářské noviny