Světový gigant v těžbě zlata Barrick Gold bude používat ekologickou technologii z české Draslovky

01.03.2024 - Hospodářské noviny

Před dvěma lety viděli čeští investoři z chemické firmy Draslovka Holding velký potenciál v australském start-upu Mining & Process Solutions. A za vyšší stamiliony korun ho koupili. Jeho patentovaná technologie glycinového loužení nazvaná GlyCat je pro světové těžaře průlomová. Snižuje totiž potřebu kyanidu sodného, jenž se používá na oddělení kovu z horniny. Technologie je nejen ekologičtější, ale i levnější.
Sázka Draslovky na zájem těžebních gigantů se navíc začíná naplňovat. Licenci na využívání technologie si nyní pořídil kanadský koncern Barrick Gold, který se s americkou společností Newmont přetahuje o pozici světové jedničky v těžbě zlata.
Miliardáři Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský sdružení ve firmě bpd partners, jež Draslovku od roku 2013 většinově vlastní a pomohla jí ke globální expanzi do USA, tak mohou být spokojení. Stejně jako rodina Brůžkových, která má v největším světovém producentovi kyanidu sodného čtvrtinový podíl. Patří k ní i současný ředitel Draslovky Pavel Brůžek mladší, který zmíněný start-up, původně vědecký projekt spojený s Curtin University v australském Perthu, objevil.
Pilotní program otestovaný loni společností Barrick Gold v tanzanském zlatém dole Buylanhulu dokázal snížit spotřebu kyanidu o 80 procent. Při stejné výtěžnosti zlata. Hlušina zlatého dolu má nyní podle techniků Draslovky díky technologii GlyCat téměř nezjistitelnou hladinu kyanidů. Náklady na detoxikaci půdy jsou tak pro Barrick Gold výrazně nižší, což snižuje celkové náklady na těžbu.
Kanadský koncern se sídlem v Torontu výsledky přesvědčily natolik, že s českou Draslovkou potvrdil strategické partnerství a začne glycinové loužení používat také v dalších lokalitách.
„Jsem přesvědčen, že i ostatní firmy v tomto odvětví se brzy přesvědčí, že GlyCat je revoluční technologií, jejíž vývoj znamená pro těžební průmysl zlata zásadní posun,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel společnosti Draslovka Pavel Brůžek mladší.
Podle Draslovky může technologie těžařům výrazně zlepšit ekonomiku těžby. A nejen kvůli tomu, že jim pomůže „plnit“ požadavky na takzvané ESG. Čistý glycin se jinak používá jako přísada do potravin. Jeho „špinavější“ podoba se dá za použití patentované technologie Draslovky využít k šetrnější těžbě kovů.
Glycin se v půdě rozloží a oproti nyní používaným chemikáliím snadno recykluje. S glycinem mohou těžaři také znovu „prosít“ důlní odpad a hlušiny, odkud se kovy současnými technologiemi nedařilo získat.
Použití technologie GlyCat je ekonomické pro menší doly i ty velké s produkcí ve stovkách tisíc uncí zlata ročně (troyská unce je 31,1 gramu). U jednoho dolu mohou být úspory ve vyšších milionech dolarů ročně.
„U středních a větších hráčů s vyšším počtem těžebních operací je přínos v desítkách milionů dolarů. Ti největší těžaři mohou při plné implementaci technologie ušetřit každý rok až stovky milionů dolarů,“ dodal na dotaz HN Erik Švamberk, ředitel vnějších vztahů Draslovky.
Barrick Gold je již druhým zákazníkem, jemuž Draslovka komerční licenci úspěšně prodala. Už pět měsíců využívá glycinové loužení v Mongolsku těžař zlata Bayan Airag Exploration, který v zemi provozuje dva zlaté povrchové doly. Po vyzkoušení technologie na haldě o hmotnosti tisíc tun dokázala firma snížit množství použitého kyanidu o 65 procent, a to při větší výtěžnosti zlata 78 procent.
Barrick Gold je ale pro Draslovku jako zákazník důležitější, protože představuje v oboru „první ligu“. Kanadský koncern působí v 18 zemích a vedle zlata se zaměřuje i na produkci mědi, což je klíčový kov pro průmysl. Loni dosáhl Barrick Gold čistého zisku 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard korun). A celosvětově vytěžil čtyři miliony troyských uncí zlata (asi 113 tun).
V Tanzanii má těžař dva doly. North Mara a právě Bulyanhulu, což je hlubinný důl otevřený v roce 2001 a ležící asi 85 kilometrů od Viktoriina jezera. Loni se v něm vytěžilo 214 tisíc troyských uncí zlata, tedy něco přes šest tun.
Kolínská Draslovka je největší světový výrobce kyanidu sodného. A to díky akvizici závodu amerického koncernu Chemours v Memphisu ve státě Tennessee, za který před třemi lety zaplatila 521 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun). Draslovka se o svůj „tradiční“ byznys nebojí a nebere rozšíření glycinového loužení jako kanibalizaci vlastního trhu.
„Glycin se dá vyrobit z kyanovodíku, v čemž jsme nejlepší a můžeme ho dodávat velké množství. Dokážeme také vydělat na službách, které s tím budou spojené,“ řekl HN už dříve v rozhovoru ředitel a jeden ze spolumajitelů Draslovky Pavel Brůžek.
V roce 2022 byly tržby Draslovky založené hlavně na kyanidu sodném 468 milionů dolarů (asi 11 miliard korun) a provozní zisk EBITDA celkem 77 milionů dolarů, tedy asi 1,8 miliardy korun.
V příštích letech by se podnik rád dostal na EBITDA kolem 400 milionů dolarů, což je více než devět miliard korun. Draslovka má také ambici vstoupit na burzu.

Autor: Petr Zenkner